Drtivé zúčtování s Bohuslavem Sobotkou a Babišem 

. Toto všechno v čele vlády napáchal proti českým zájmům

Vojenský a bezpečnostní analytik Martin Koller se ve svém pravidelném zamyšlení pro ParlamentníListy.cz tentokrát věnoval možná pro některé neočekávanému tématu odchodu Bohuslava Sobotky z čela ČSSD. Při detailnějším pohledu je ale téma ČSSD pro národní bezpečnost velmi důležité. Jak dokládá Martin Koller, pod Sobotkovým vedením se strana spíše než obhájcem zájmů svých voličů stala sluhou nadnárodních společností a institucí, Bruselu a Berlína. Dodejme, že Koller sám byl dlouholetým členem ČSSD.

Reprezentanti přátel z ČSSD rozjeli opravdu velkolepé volební divadlo, zahráli ho lepší než pan Stropnický ,hotový alegorický vůz. Především byl odstraněn občany a vlastenci stále méně oblíbený předseda partaje Sobotka. Ovšem i jeho odchod nepostrádal komický podtext. Evidentně nejneschopnější a voliči nejméně oblíbený vrcholný politik ČSSD odešel nikoli pod palbou oprávněné kritiky spolustraníků, ale za hlubokých úklon a potlesku partajní nomenklaturní věrchušky. Už to je dokladem důvěryhodnosti vedení ČSSD. No, nelze se divit, přátelé vždy toho o sobě vzájemně vědí mnoho a takový podraz, jaký spáchali kdysi na předsedovi Zemanovi, se nevyplácí. Sobotka si navíc za svůj silný čin vysloužil pochvalu od přítele Bělobrádka z KDU-ČSL.

Vždyť za něj a jeho kolegy udělal špinavou práci a napadl koaličního partnera Babiše v boji o moc který má zájem o přijmutí eura. Zároveň napomohl jeho odstranění z vlády a nahrazení ministrem Pilným, jehož názory hnutí ANO moc popularity nezískávají. A o to přece jde.

Sobotka ostatně zůstává premiérem se všemi prebendami až do konce úřadování současné vlády, takže se toho vlastně moc nemění, s výjimkou rostoucího volebního humbuku ze strany ČSSD.

Zajímavý a možno říci ilustrativní je především přístup současné dvojice socialistických vůdců Zaorálka a Chovance, ale i mnohých jiných. Snaží se představit Sobotku jako hlavního viníka problémů ČSSD, ale zároveň zcela nevinného, pozitivního, možno říci přímo okouzlujícího klaďase. Za všechno může on, zatímco celé vedení ČSSD se na ničem nepodílelo, nic nevědělo a nic nedělalo. Jeden by si myslel, že se vrátili z dlouholeté galaktické expedice a začínají zachraňovat, co se dá.

Připomínají mi film Planeta opic, kde se nic netušící kosmonauti vracejí na Zemi. Oni se snad stali ministry, náměstky a partajními funkcionáři bez vědomí či podpopry Sobotky a jeho poradců? Oni nepodlézají cizím zájmům a necpou peníze protinárodním politickým multikulturním neziskovkám? Oni nevědí o zvacích dopisech směřujících z Úřadu vlády do muslimských zemí? Oni nekašlali celé roky na svoje řadové členy a voliče? Oni se nepaktovali s KDU-ČSL, a nepomohli tím prosadit neslavné církevní restituce? Samé skvělé vzory počestnosti.

Zábavná je jejich hrůza z možnosti návratu Jiřího Paroubka do ČSSD. Ten sice nedosahoval velikosti Miloše Zemana, ale současné vedení zdaleka nedosahuje vůdcovských schopností Jiřího Paroubka. Průměrní drží pospolu proti schopným. A to je recept na kariéru v současné ČSSD. Ovšem průměrní by měli mít průměrné ambice, a nikoli možnost řídit stát.

Jeden příklad z vlastní zkušenosti z doby členství v ČSSD. V základní organizaci na Praze čtyři byl jeden přítel. Pracoval jako řadový člen aktivně od počátků zakládání nové ČSSD po roce 1989. S různými pozdějšími partajními šéfy obcházel hospody a přesvědčoval lidi. Když před několika lety přišel o práci, jeden by čekal, že mu pomohou. Ani náhodou. Nakonec musel prodat byt v Praze a odstěhovat se na chatu do lesa, kde nemá ani internet. Přitom partajní bafuňáři překypují placenými funkcemi.

Stačí připomenout Haška s jeho 29 placenými funkcemi za 3,5 milionu měsíčně. A předpokládám, že mnozí další na tom nejsou o mnoho hůře. Jen zatím nejsou plukovníky u hasičů jako Hašek. Ten pravděpodobně vede obden útok do plamenů, pročež takovou šarži dostal. A nelze přehlédnout, že funkcionáři ve vedení ČSSD, a to až do okresních a obvodních pozic, si zajistili celé rodiny ve státní a obecní správě, jí podřízených firmách, na školách a dalších pracovištích. Jen na svoji členskou základnu a voliče jaksi pozapomněli. Nelze se divit, že jim odcházejí i staří členové, kteří začínali před čtvrtstoletím. Už mají plné zuby toho, že ČSSD, a nejen ČSSD, si za 27 let udělala z naší země svoji firmu. Ale jako svoji firmu ji evidentně neřídí. To bychom na tom nebyli tak zle, zadlužená kolonie ve středu Evropy.

V současnosti připomínají svoje úspěchy. Jsou opravdu nepřehlédnutelné. Urážlivé zvýšení důchodů. Spolupráce na církevních restitucích. Inkluzivní školství, které má stále ubožejší znalostní úroveň na všech stupních. Podpora politických protinárodních neziskovek a tajné dovážení migrantů. Podlézání vedení EU a rovněž Merkelové a socialistickému panstvu v Berlíně. Vydatný podíl na zadlužení naší země, především v době úřadování ministra financí Sobotky. Dluhová ostuda kolem Lidového domu. Miliardová finanční pokuta pro republiku za kauzu Diag Human. Dohoda ministerstva vnitra s Německem o možnosti německé policie zasahovat na našem území. Opakované protinárodní hlasování europoslanců ČSSD v Bruselu. Podpora protinárodní propagandy v ČT24. Vytvoření romancovsko-jandovského orwelovského pracoviště jediné nařízené pravdy na ministerstvu vnitra. A některé kauzy kolem privatizací, které jistě ve volebním boji vyplavou. Co udělali pro českou rodinu s výjimkou podpory profesionálních parazitů? Co udělali pro český průmysl a české zemědělství? Kdy se projevili jako vlastenecká strana, nikoli sluhové Bruselu a Berlína? Opravdu pozoruhodná přehlídka úspěchů ČSSD.

Vedení ČSSD vychází z předpokladu, že voliči jsou zcela tupí a nevzpomínají si na přehlídku jejich nesplněných slibů. Komický už je fakt, že v současnosti kritizují Andreje Babiše za EET, a přitom jej podporovali a sami dlouhá léta chtěli zavádět registrační pokladny. Takovou kritiku mohu pochopit ze strany některých podnikatelů a voličů například strany Soukromníků, které EET a kontrolní hlášení opravdu obtěžují a vytvářejí na ně nátlak, ale ze strany vesměs celoživotních politiků a byrokratů v ČSSD, kteří mnohdy za celou svoji éru nic materiálního nevyprodukovali a pozitivního za své tučné výplaty pro druhé neudělali, je to opravdu komické a pokrytecké.

Nejkrásnější z celé počínající kampaně ČSSD jsou sliby případným voličům. Například zvýšení platů na čtyřicet tisíc, tedy pod nejnižší sociální plat v Německu. Ve státní správě se rozhazuje před volbami jako o závod. Tam již mnozí takových výplat dosáhli a ani se nemuseli moc snažit. Viděl jsem to, když jsem pracoval na ministerstvu obrany. ČSSD tam má svého náměstka. Co tam za svůj plat udělal? Nedávno prezident Zeman uvedl, že v době jeho vlády jsme měli 84 000 úředníků, v současnosti přes 150 000. Chystá se přijetí dalších 5 000. A k tomu máme ještě zástupy státních zaměstnanců v politických neziskovkách, mnohdy rovněž s královskými platy. Co jiného než státní podnik jsou neziskovky a jejich pracovníci, které platí stát? Jak chtějí socialističtí přátelé vlastních koryt donutit soukromé firmy, aby zvýšily platy, jestliže se právě tato partaj podílela na vytvoření hospodářství založeného na systému levných pracovních sil, moderních otroků v cizáckých robotárnách? Právě ti vytvářejí hodnoty jak pro německé majitele, kteří zde neplatí daně, tak pro svůj královský život.

Vedení ČSSD vychází z předpokladu, že slibem nikoho nezarmoutí a voliči mají krátkou paměť. Nečekaně bojovná rétorika ministra vnitra za stranu, která podporuje migraci, má rovněž daleko k důvěryhodnosti. A ještě méně, ba přímo varovně pro české voliče působí nadšená podpora tohoto ministra z Německa. Stále platí, že kdo se živí politikou, určitě se názory ani činy nezmění. Za desítky let od roku 1990 toho mohli přátelé z ČSSD udělat mnoho a potvrdit, že jsou jako v dávných dobách stranou pro lidi. Zatím toho udělali plno, ale především pro sebe. Tento fakt nezmění žádné rošády, komedie ani volební kampaň.