Ozbrojené síly USA jsou schopny „zabíjet a ničit“, ale nejsou schopny dosahovat politických cílů, a proto se nemohou nazývat nejlepšími na světě, píše The Nation.
Americký prezident Barack Obama během svého letošního proslovu ke Kongresu nazval americká vojska „nejsilnější bojovou silou v dějinách". V roce 2001 vystoupil s podobným prohlášením George Bush mladší. „Během těch let, které uběhly mezi těmito dvěma momenty pompézní rétoriky, se USA účastnily devíti konfliktů <…>. A jakého rekordu dosáhla nejsilnější bojová síla v dějinách USA: žádné vítězství, dvě prohry, sedm skončilo „nerozhodně"", uvádí autor článku Nick Ters.
Odvolává se na „odrazující" údaje, poskytnuté Velením speciálních operací USA (SOCOM). SOCOM proanalyzovalo konfliky USA za posledních sto let, z nichž o mnohých nemuseli čtenáři ani vědět, domnívá se Ters.
Podle jeho slov nejdůležitější závěr, k němuž je možné dojít na základě zprávy SOCOM, spočívá v tom, že mnoho konfliktů navždy mizí v takzvané „šedé zóně". Tímto slovním spojením analytik charakterizuje stav mezi mírem a válkou. Americký plukovník ve výslužbě, profesor historie Andrew Bacevich, v komentáři údajů SOCOM upozorňuje, že ačkoliv takoví politici, jako je Hillary Clintonová, říkají, že USA údajně mají "největší ozbrojené síly", mlčí o tom, čeho se ve skutečnosti podařilo Washingtonu dosáhnout svými vpády. „Ukázali jsme, že nemůžeme dosáhnout politických cílů přesvědčivým způsobem a přijatelnými prostředky. To je holá skutečnost", domnívá se Bacevich.
Ukázali jsme, že nemůžeme dosáhnout politických cílů přesvědčivým způsobem a přijatelnými prostředky. To je holá skutečnost", domnívá se Bacevich.
„Můžeme zabíjet lidi, můžeme ničit, ale nedosahujeme zadaných politických cílů", dodává.
Irák je jedním z výrazných příkladů. V roce 2003 tehdejší ministr obrany USA Donald Rumsfeld mluvil o cílech, které měl Washington v Iráku: ochránit americké občany, zničit irácké zbraně hromadného ničení, osvobodit irácký lid. Ale zbraně hromadného ničení se nakonec nepodařilo zničit z „naprosto jasného důvodu" — protože tam prostě nebyly. „Osvobození iráckého lidu" způsobilo smrt ohromného množství jeho zástupců, a co se týče ochrany amerických občanů, tak ti se teď cítí mnohem zranitelnější před hrozbou terorismu, než po teroristických útocích 11. září, uvádí autor.