Konec peněz z EU pro Česko. Už brzy, předpovídá Vlastimil Tlustý.

Pak prý povstanete.

1. Rozdávači slibů a peněz to budou mít v příštím volebním období podle exministra financí Vlastimila Tlustého těžké. Skončí totiž éra obrovského čerpání peněz z evropských fondů, protože ti, co platili, už platit nebudou. Má tím na mysli Brity, druhé největší plátce do evropského rozpočtu, kteří se díky brexitu vyváží ze závazku vůči Evropské unii. „Odchodem Velké Británie z Evropské unie zmizí přibližně jedna čtvrtina plateb do rozpočtu EU,“ prohlásil Tlustý ParlamentnímListům.cz. A to může mít dalekosáhlé důsledky pro celou Evropskou unii. Nejenže se o tomto faktu podle něj příliš nemluví, ale exministr upozorňuje na to, že se hlavně nikde neobjevuje ani náznak řešení této situace.

Jaké jsou možnosti řešení značného výpadku peněz, s kterým zbytek Evropské unie nepočítal? „Buď to bude muset zaplatit někdo jiný, ale když se po Evropě podívám, nevidím, kdo by byl tento výpadek ochoten nahradit, Francie určitě ne, Španělsko určitě ne, Itálie už vůbec ne a podobně můžeme jmenovat další země. A že by Němci platili víc než teď? Myslím, že to není možné,“ říká bývalý vlivný politik ODS. Připouští, že Němci možná trochu připlatí, ale díra v evropském rozpočtu vznikne tak jako tak. Je zřejmé, že EU bude muset někde ušetřit. „A které programy škrtne? Myslíte, že škrtne podporu francouzských, rakouských a německým malorolníků nebo pomoc migrantům?“ pokládá Tlustý řečnickou otázku. „Ne,“ odpovídá rezolutně. A z toho pak podle něj vychází pro někoho radostná, ale pro jiného tragická zpráva. „Je naprosto jasné, že ve velice krátkém časovém horizontu, ne nějakých pět nebo deset let, ale během dvou let se takové země jako Česká republika dozví, že už nepřijdou z Bruselu žádné miliardy. Že krásná bilance, že je z fondů Evropské unie kdeco podporováno, je minulostí,“ prohlásil bývalý ministr financí.

Peníze se budou škrtat malým a novým, velkým a starým zůstanou

Pravicový ekonom říká, že během našeho členství v Evropské unii jsme si vyzkoušeli, co znamená být malý a velký a starý a nový, proto předpovídá, že peníze se budou škrtat těm malým a novým, a zůstanou těm starým a velkým. „Jsem přesvědčen, že Francie se subvencí pro své zemědělce nikdy nevzdá, dokonce bude usilovat o jejich zvýšení. Tím pádem to, že země jako Česká republika, ale i Polsko, Maďarsko, Slovensko a další za dva roky už nic nedostanou, považuji za definitivní jistotu,“ je přesvědčen Tlustý. A to, co se teď bude v Bruselu odehrávat, není podle něj nic jiného než hledání záminek i skutečných důvodů, proč Brusel peníze nebude posílat. „Jen si k tomu musí vytvořit příběh, který to ospravedlní a který nebude možné vykládat tak, že na malé a nové nezbylo, ale musí se to ověnčit něčím vznešenějším. U každého se něco najde, teď už se píše pohádka, proč nám už je správné nic neposílat. To všechno se rodí. Mně osobně připadá úplně nepodstatné, jak to nakonec bude vypadat, protože pořád na konci bude to samé, přestanou chodit peníze,“ nepochybuje exministr financí.

Subvence jsou jed pro podnikatelské prostředí

Tlustý přiznává, že se ve chvíli, kdy skončí penězovod z Bruselu do České republiky, bude radovat, protože subvence do podnikatelského prostředí, nejen evropské, ale i české, považuje za jed, kterým je likvidována tato společnost. „Protože jeden subjekt dostane peníze, aby vybudoval školicí středisko, které za pět let přemění na hotel, a o dvacet kilometrů vedle jiný subjekt buduje hotel ze svých peněz. To je úplně klasická nekalá konkurence, kterou dochází k deformování podnikatelského prostředí,“ kritizuje Vlastimil Tlustý praktiky, které se staly běžnou součástí evropské politiky. Navíc vysvětluje, že v takovém systému je ukryta gigantická korupce, protože – když někdo dostane čtyřicet milionů, a druhý nic – není si tak těžké představit, že z těch čtyřiceti milionů je ve hře tučná provize alias korupce. „K tomu ještě připočtěte, když se vytvoří politické prostředí, ve kterém se rozdělují stovky miliard takovým subjektivním způsobem, že u toho rozdělování chtějí být příjemci těchto subvencí. Takže je naprosto logické, proč lidé jako Babiš jdou do politiky. A mohou říkat mnoho skvělých důvodů, jako že se chtějí postarat o lidi, ale je naprosto evidentní, že chtějí být u rozdělování stovek miliard sami sobě a svým kamarádům. A myslím, že už je mnoho zřetelných příkladů, kdy je vidět, že to tak je,“ uvedl exministr. A dodal, že když se v krátké době zastaví příliv subvenčních miliard z Bruselu do České republiky, bude to mít zásadní vliv na politiku. Populisté to budou mít mnohem těžší. „Protože být populární tím, že objíždíte zemi a rozdáváte peníze, je hračka. To se pak politika dělá snadno. Ale když není co rozdávat, co slibovat, už se politika dělá jinak. A jinak budou vypadat i volby,“ předvídá bývalý politik ODS. Tito rozdávači to prý budou mít těžké, když nebudou mít co rozdávat. „A to je pro mne radostná zpráva,“ přiznává.

Éra Miloše Zemana: rozkvět země na úkor velkého zadlužení státu

Bývalý člen Topolánkovy vlády prohlásil, že polistopadová historie má tři zřetelná období z hlediska makroekonomiky. „První je období privatizace, kdy díky platbám zahraničních investorů, kteří si kupovali závody jako Škoda apod., byly mimořádné příjmy do státního rozpočtu. Za tyto peníze se mimořádně investovalo, dostavěla se dálnice, postavil se ropovod do Německa, odsířily se všechny uhelné elektrárny. To bylo jedno významné období s velkou řekou peněz zvenčí, to všechno se platilo z mimořádných příjmů z privatizace,“ připomíná exministr financí devadesátá léta. „Pak přišel Miloš Zeman a zahájil druhou éru. Přišel s tezí, že druhý možný nekonečný zdroj peněz jsou státní dluhy. Od doby, kdy se Zeman chopil vlády, vzrostl státní dluh desetkrát. To byla druhá éra, to byla zvýšená životní úroveň a rozkvět této země na úkor velice dramatického zadlužení státu,“ řekl Vlastimil Tlustý. A teď máme podle něj třetí éru, ta se jmenuje čerpání evropských fondů. „Jde o dodatečný příliv nejen sta miliard deficitu státního rozpočtu ročně, ale je to i významný přítok desítek miliard díky čerpání evropských fondů. A jak všichni chápou, zadlužovat zemi donekonečna nepůjde, jednou to narazí na strop jako v Řecku a jinde, navíc končí éra čerpání, protože ti, co to platili, tedy Britové, už platit nebudou,“ doplnil bývalý šéf státní pokladny. Připustil, že „nějaké čističky odpadních vod za tři miliony se budou budovat, ale s desítkami miliard korun jako dosud už nebude možné počítat. Čtvrtou éru bude možné pojmenovat názvem „jak oholit místní voliče“. Podle pravicového ekonoma se začnou objevovat nápady na další daně a na zvyšování těch stávajících. „Ale to žádnou prosperitu nepřinese,“ varuje Vlastimil Tlustý.

Nálada veřejnosti se obrátí proti EU, když přestane posílat peníze

Brexit může mít dopad pro celou Evropskou unii. Není jisté, jak se zachovají země, kterým se některé kroky Evropské unie nelíbí a které bývají i terčem kritiky Bruselu, když přestanou dostávat evropské peníze. Zůstanou v takové situaci součástí evropského společenství? „Je dost jasné, že se v nich objeví silný politický trend, a sice uskupení, do kterého máme jen platit, a ono nám ze vznešených důvodů nic nepošle, opustit. Na to se dá spolehnout. Když už i dnešní polooblíbenost Evropské unie je relativní vysoká, i když peníze přicházejí. Ale jakmile přestanou chodit a budou jen nápady typu přistěhovalecké kvóty, tak se nálada veřejnosti proti Evropské unii obrátí úplně,“ předpovídá Tlustý. A připomíná, že nastane něco podobného, jako se stalo s podporou přijetí eura. „Pamatuji se, že když jsem v roce 2006 jako ministr financí odmítal podniknout kroky k přijetí eura, stály proti mně nejméně tři čtvrtiny společnosti, a dneska je to úplně přesně obráceně. A co to způsobilo? Informace o řešení řecké krize, informace, že přijmout euro znamená platit dluhy Řecka, Španělska, Itálie, Francie. A společnost se zatím naštěstí do placení cizích dluhů nehrne. Něco podobného se stane i v okamžiku, kdy příliv evropských peněz do České republiky zeslábne. To se také děje už nyní, už teď je slabší čerpání, proto jsou průběžné výsledky státního rozpočtu horší než vloni. Zatím nás optimisté krmí informacemi o tom, že čerpání se zlepší. Ale já tvrdím, že éra čerpání končí, ne že bude větší, nebo že bude trochu slabší. Nebude žádná,“ sděluje, co v nejbližší době nastane.

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Konec-penez-z-EU-pro-Cesko-Uz-brzy-predpovida-Vlastimil-Tlusty-Pak-pry-povstanete-499360

2. Hybaj do banky, občane. Všechno odevzdat, plánuje EU. Vše vám seberou, budete rukojmím státu, varuje Pavel Kohout a naznačuje zlou věc

9. 8. 2017 4:43

V příštím roce má Evropská komise zveřejnit posouzení dopadů celounijního omezení plateb v hotovosti, což dává tušit, že k tomu vbrzku dojde, pokud se hotovostní platby nezakážou dokonce úplně. Ekonom Pavel Kohout odmítá zdůvodnění tohoto záměru, protože financování terorismu praktikuje samotná Evropská unie; a praní špinavých peněz ekonom považuje za nepatrný problém ve srovnání se zneužíváním evropských dotací. Analytik Patrik Nacher považuje za absurdní, aby stát, který vydává peníze, je zakazoval používat stejně jako nutit někoho, aby si ukládal peníze a zakládal účet.

Evropská komise zveřejnila výsledky konzultace týkající se omezení plateb v hotovosti, jejímž cílem bylo seznámit se s názorem veřejnosti na případná opatření Evropské unie v oblasti omezení hotovostních plateb většího objemu. Navázala tak na své sdělení radě a parlamentu ze dne 2. února 2016 o akčním plánu pro další zintenzivnění boje proti financování terorismu, k němuž se ve velké míře používají platby v hotovosti. Limitované platby v hotovosti by spolu s povinností ohlašování peněžní hotovosti a dalšími opatřeními proti praní peněz měly znesnadnit provoz teroristických sítí a omezit další trestnou činnost. Zároveň by se zjednodušil průběh dalších vyšetřování, díky nimž by se daly vysledovat finanční operace, k nimž v rámci teroristické činnosti došlo. V roce 2018 má Evropská komise zveřejnit posouzení dopadů, v němž budou uvedeny následné kroky.

Od toho dle některých expertů, mezi které patří například Petr Robejšek, už nemusí být daleko k úplnému zrušení hotovostních plateb. Dle analytiků, které oslovily ParlamentníListy.cz, je třeba si uvědomit, že přenesením celého svého finančního života do banky nad ním člověk ztrácí plnou kontrolu. Stačí omyl exekutora nebo podezření z trestné činnosti a hned padne do existenčních problémů bez ohledu na svůj příjem a finanční rezervy, neboť obstavit bankovní účet je otázkou pár vteřin. Zatímco hotovost představuje okamžitý a konečný transfer hodnoty mezi dvěma stranami, elektronické platby jsou naopak vykonávané třetí stranou – zprostředkovatelem, jehož kreditní riziko musí klient akceptovat a platit mu odměnu. Pokud by lidé nemohli používat hotovost, získaly by centrální banky absolutní kontrolu nad penězi a lidé by se stali subjekty jejich experimentů. Záporné úroky, kdy člověk bance musí platit za to, že má u ní uložené peníze, se stanou snadno schůdným rozhodnutím.

O financování terorismu se nejvíce stará sama Evropská unie

Ekonom Pavel Kohout považuje omezování plateb v hotovosti za špatné opatření, které bude zaměřeno proti běžným spotřebitelům, a zcela odmítá zdůvodnění bojem proti financování terorismu a praní špinavých peněz. „Ale proboha, financování terorismu je přece věc, kterou nejvíce praktikují samotné státy, případně samotná Evropská unie. Členské státy Evropské unie platí sociální dávky potenciálním podezřelým, nebo dokonce navrátivším se teroristům z Islámského státu, jako je tomu v případě Švédska. Kdyby nebylo podpory ze strany států nebo Evropské unie, tak by terorismus zdaleka nebyl tak velký problém. Omezení hotovostních plateb s tím nemá nic společného. A pokud jde o praní špinavých peněz, to je tak nepatrný problém ve srovnání s tím, jak se třeba zneužívají evropské dotace, že vůbec nemá smysl o tom hovořit,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Pavel Kohout.

Zastáncem chystaného omezování hotovostních plateb není ani analytik a odborník na bankovnictví Patrik Nacher. „Já jsem letitý kritik umělého, nepřirozeného omezování plateb v hotovosti, protože si myslím, že zrovna v tomto případě je vývoj autentický. Jednotlivé ekonomické subjekty, ať už to jsou spotřebitelé, jednotlivci, nebo firmy, společnosti, směřují přirozeným způsobem k co nejlevnějšímu a nejbezpečnějšímu způsobu finančních transakcí. To znamená, že to stejně vede – ale přirozeným způsobem – k narůstání bezhotovostních operací, většímu používání platebních karet nebo k většímu počtu převodů z účtu na účet. Přicházet s nějakým umělým nařizováním, kdy se hotovost má, nebo nemá použít, to je něco, s čím já bytostně nesouhlasím,“ říká pro ParlamentníListy.cz Patrik Nacher.

Systémem jsme nuceni poptávat službu u komerčního subjektu

Poukazuje na to, že jsou situace, kdy člověk chce použít hotovost. „Nebo jsou lidé, kteří nemají důvěru k bezhotovostním platbám. Je mimo jakékoli chápání, aby stát jako institut, který vydává peníze, je zároveň zakazoval používat. To mi přijde úplně absurdní. Prostě člověk má nějaké prostředky a je na něm, jakou formu jejich distribuce zvolí. Nutit někoho, aby si ukládal peníze a zakládal účet, mi přijde nehorázné. To je každého věc, čemu chce dát přednost. Když máte hotovost, tak si za ni odpovídáte sami. V momentě, kdy operujete bezhotovostně, jste tím systémem nuceni si někde otevřít účet, mít někde platební kartu. V podstatě ten zákon nám říká, že musíme poptávat službu u nějakého komerčního subjektu. A to se mi také nelíbí,“ přiznává Patrik Nacher.

Psali jsme:

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Hybaj-do-banky-obcane-Vsechno-odevzdat-planuje-EU-Vse-vam-seberou-budete-rukojmim-statu-varuje-Pavel-Kohout-a-naznacuje-zlou-vec-499267