Neusnete hrůzou. Epidemiologická situace u migrantů je varující. Tuberkulóza, AIDS, syfilis, salmonelóza, žloutenka, svrab, zavšivení... Exprezident červeného kříže varuje
ROZHOVOR Bývalý senátor, lékař a bývalý viceprezident Českého červeného kříže Pavel Lebeda varuje, že vinou představitelů EU a některých vlád jsou podle něj v oblasti imigrace porušovány nejzákladnější zákonem dané principy veřejného zdravotnictví a ochrany obyvatel. I u nás počet nakažených exotickými chorobami narůstá. Lebeda předkládá řadu fakt a čísel.
Při hodnocení rizik masivní invaze migrantů jsou nejčastěji skloňována bezpečnostní rizika, ať už ve smyslu terorismu či obecné kriminality. Pokud je vůbec zmíněno zdravotnictví, pak ve smyslu odhadů nákladů na zdravotní péči o migranty. Riziko zavlečení přenosných onemocnění se podle některých hlasů podceňuje a je odbýváno argumentem, že k nám ročně přijíždějí miliony turistů z celého světa a nikdo to neřeší. Je tedy reálné obávat se zavlečení nebezpečných infekcí migranty?
Ale jistě, i když nečekám katastrofický scénář. Před staletími Evropané jako imigranti zavlekli na americký kontinent neštovice a zdecimovali původní indiánské obyvatelstvo. Nicméně takovým Veronikám Žilkovým či obrýleným nádražním vítačkám, perzonifikujícím úsloví o opěrce jízdního kola, je třeba rozmlouvat nadšení nad přílivem samců.
Jak se v problematice zdravotních rizik orientovat? Čeho se bát?
Je samozřejmě možné získat informace od specialistů – odborníků na tropickou a cestovní medicínu, ale nedoporučuji to. Týden neusnete hrůzou, co všechno může člověka potkat. Nicméně epidemiologická situace, týkající se některých závažných onemocnění, je v zemích původu migrantů varující.
Jak by se tedy měly ohrožené cílové země bránit, jaká opatření přijímat?
Samozřejmě nejlepší je důsledná ochrana hranic. Ani po letech migrační invaze není vedení EU schopné nelegální migraci zabránit, ba ani regulovat. Na australský kontinent neproniklo jediné plavidlo s nelegály ze sousedních muslimských zemí. A že to zkoušela... Všechna plavidla byla nasměrována do vymezených lokalit mimo Austrálii, kde byly žádosti o azyl zkoumány a jen úspěšní azylanti mohli do země vstoupit. Však také všichni, kteří mají z migrace byznys (neziskovky, všelijaké nestátní pseudo lidskoprávní organizace, pašeráci lidí) australské vládě nemohou přijít na jméno.
Austrálie je ale daleko. Tady vládnou úředníci EU a některé vlády...
Bohužel. Obecně lze říci, že vinou představitelů EU a některých vlád jsou porušovány nejzákladnější zákonem dané principy veřejného zdravotnictví a ochrany obyvatel. Ale konkrétně. Evropou se donedávna valily hordy jakýchsi lidí zjevně mimoevropského původu. Bez zadržení, registrace, ztotožnění. Za sebou zanechávali hory odpadků, fekálií a vyděšené obyvatele. Oni však šli neomylně dál, zlákáni vábničkou Lorelei Merkelové.
Lze vůbec dodržovat pravidla ochrany obyvatelstva za migrační krize?
Masivní invazi z roku 2015 a částečně i 2016 nebyly schopny bezpečnostní služby zvládnout. Nezbytné jsou registrace a ztotožnění. Většina migrantů svůj pas ztratila (na rozdíl od mobilů a tabletů), případně se prokazovala pasy falešnými. Pouze se znalostí země původu lze spekulovat o zdravotních rizicích (a ovšem i bezpečnostních). Podmínkou je detence, vždyť tito lidé porušili zákon. A zdravotní důvod je tu také. Němcům se nedaří dohledat desetitisíce migrantů a neúspěšných žadatelů o azyl. Asi se toulají a obdivují krásy Německa.
Jak zacházet s úspěšnými žadateli?
Udělení azylu je vůči společnosti zodpovědný akt a zdravotní hledisko by mělo mít v tomto procesu právo veta. Úspěšný azylant by neměl být:
1. epidemiologickou hrozbou pro naše lidi,
2. mimořádnou a nepřiměřenou zátěží pro náš zdravotní systém.
Tak tedy Ad 1.
Vyloučit rozšíření infekčního onemocnění by mělo být nepřekročitelnou podmínkou. A to není snadné. Mnozí migranti o své nemoci nevědí. Zdravotní záznamy a statistiky ze zemí původu jsou nespolehlivé či nedostupné. Navíc migranti se mohli dostat do kontaktu v průběhu cesty. Často pobývali v různých táborech v žalostných hygienických poměrech.
´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´
´
Primář a specialista na infekční nemoci o uprchlících, zdravotně rizikových zemích i viru Zika v Evropě
ROZHOVOR O uprchlících a jejich případné zdravotnické dokumentaci, ale i o potencionálním nebezpečí viru Zika v Evropě hovoří v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz primář Kliniky infekčních nemocí 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze Petr Smejkal. Řeč byla i o zdravotních kartách, které by bylo výhodné – tak jako například ve Francii – mít u sebe nejen na dovolené v zahraničí, ale i v případě „pouhého pohybu“ mimo své bydliště.
Popisek: Primář Kliniky infekčních nemocí 1.Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze Petr Smejkal
Z Vysočiny údajně zaznívají hlasy, že může být problém s ošetřováním a profilaxí křesťanských utečenců z Iráku, protože prý příslušní obvodní lékaři již nyní bohatě "jedou" nad průměrem počtu ošetřovaných osob a neradi přijímají další nové lidi. Vidíte to jako vážný nebo spíše zástupný problém? Jak bychom se potom "popasovali" se stovkami azylantů?
Problém je to jen zástupný. Ani se stovkami azylantů by nebyl problém, kdybychom je uměli zaměstnat a nevypláceli jen sociální dávky. Zaměstnaný pracující člověk z jiné země bude odvádět u nás zdravotní pojištění, které by podle mého názoru mělo být i pro všechny ostatní občany vyšší než je dnes, a lékaře najde. Opakuji, že se nejedná o skupinu s většími zdravotními problémy, než je naše populace, naopak. Migranti jsou ve většině mladí a zdraví lidé. Najit dobrého praktického lékaře, který vás vezme do své péče, je problém i pro mnoho českých občanů.
WHO má zpracované číselné kódy nemocí i zranění a je to dostupné velké většině lékařů. Není toto cesta k lepší informovanosti o zdravotním stavu uprchlíků?
To není jednoduché. Problémem uprchlíků je, že my u nich nemáme zcela žádnou zdravotnickou dokumentaci a získávat ji ze zemí, odkud pocházejí, je zhola nemožné. Pomohla by opět registrace běženců a jejich jakási "vstupní" screeningová zdravotní prohlídka hned na evropské hranici. Zdá se, že Evropa konečně dochází k poznání, že první kontakt - bezpečnostní, pracovní i zdravotní - s běženci musí být na společné evropské hranici, kterou má spravovat EU. Problémem je, že malých řeckých ostrůvků je mnoho. Zvolme tedy jinou hranici, ale Evropa musí v řešení tohoto problému daleko víc spolupracovat.
V Německu jsou prý dokonce kartičky, kde jsou na čipu nahrány životně důležité informace - vážné nemoci, kterými daný člověk trpí, krevní skupina, léky... Proč toto podle vás není v České republice? Nebyla by již zmíněná kartička nebo papírový průkaz ideální i pro "našince", kteří cestují za hranice republiky, třeba i "jen" do jiných evropských zemí?
O Německu nevím, já mam zkušenosti z Francie, kde jsem byl na stáži. Ano, každý Francouz má takzvanou carte vitale, kde jsou nahrány veškeré zdravotní údaje o jejím majiteli. Takže žádné lékař, ke kterému se pacient dostaví, nemá problém s rychlým zjištěním veškerých údajů o pacientovi, což je v případe bezvědomí, mozkové příhody atd. zcela zásadní věc. Proč to není u nás? Myslím, že snaha byla v podobě tzv. elektronické zdravotní knížky, ale jako mnoho věcí u nás, nedotáhlo se to zatím. Samozřejmě, že ideální by byla podobná karta pro pacienty v celé EU, jako to máme s kartou zdravotního pojištění.
Syrští i iráčtí uprchlíci přicházejí z relativně zdravotně bezpečných míst. Horší je to asi například z Pákistánu nebo střední Afriky, že?
Ano, obecně lze říci, že ve srovnáni se Sýrií a Irákem jsou zdravotně rizikovější oblasti, jako je kupříkladu Pákistán. Týká se to zejména rezistence mikroorganizmů, kterými mohou být občané těchto zemí kolonizováni, na antibiotika - a v to můžeme počítat i mykobakterium tuberkulózy.
Co říkáte tomu, jak se z nemocnic a zařízení Lékařů bez hranic stávají - nyní v Sýrii a na konci loňského roku v Afghánistánu - pomalu terče pro bombardování či raketové ostřelování?
To je smutné, samozřejmě. I lékaři - stejně tak jako novináři - musí bohužel počítat s tím, ze se stanou chtěnými i nechtěnými terči konfliktu. A smutné je to o to víc, že lékaři a lékařské organizace musí být za každých okolností neutrální a poskytovat pomoc všem bez rozdílu, ať už jsou jejich sympatie jakékoli.
A ještě k fenoménu posledních týdnů - viru Zika. Příznivci konspiračních teorii mluví o genetické mutaci komárů, o nových kšeftech silných farmaceutických lobby a dokonce i o tom, že nejlepší by bylo se nenechat očkovat úplně na nic. Co říkáte těmto názorům a jak predikujete vývoj nemoci - dostane se do Evropy v masivnějším množství, kupříkladu v létě?
Konspirativním teoriím bych rád oponoval. Souvisí to s tím, ze spolu s lidmi se i viry a komáři, kteří je přenáší, jsou takzvaným vektorem, v 21. století dostanou z jednoho kouta planety na druhý daleko rychleji než v minulosti. O viru Zika víme dlouho, teprve teď ale ve velké míře působí infekce v Jižní Americe a teprve teď se dal do souvislosti s poškozením plodu. Vliv mají i teplotní změny na naší planetě. A nechám na jiných, jestli to působí člověk, nebo se jedná o další teplotní fázi, kterou Země prochazí. Komár zvaný Aedes albopictus, který je vedle hlavního přenašeče - jihoamerického komára Aedes aegypti též schopen přenosu viru Zika, se vyskytuje i ve Středomoří. Tedy ne v masivním množství, ale výskyt viru Zika v jižní Evropě v létě proto vůbec vyloučit nemůžeme.
MUDr. Petr Smejkal (nar.1972). Vystudoval 1. lékařskou fakultu UK Praha a Diplomatickou Akademii. Atestace na Columbia University a UK Praha. Pracuje v oboru infekčních nemocí od roku 1999, praxe v USA, Francii a České republice. Od 2013 primářem infekční kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha. Odborný asistent UK Praha, kde vyučuje obor infekční lékařství. |